Bytosti a lidé

 Jednorožec je bájný tvor, který se obvykle zobrazuje v podobě koně či antilopy s nápadným, dlouhým a šroubovitě krouceným rohem. Od křesťanského středověku je považován za symbol síly, čistoty a panenství. Proslavil se zejména jako štítonoš britskéhoznaku.Jednorožci zlatý uměli léčit mrtvé a nemocné .Slovem monokéros přeložili překladatelé řecké Bible (Septuaginty) hebrejské slovo re´em, které patrně znamenalo horského býka. Latinská Vulgata je přeložila jako unicornis a odtud se slovo i představa rozšířila do všech evropských jazyků. Ačkoli tento „jednorožec“ je v Bibli obrazem nezkrotné síly, ve vrcholném středověku se objevuje nový zájem o jednorožce v jiném významu, který s Biblí nesouvisí: pověst o tom, že jednorožec je divoké zvíře, které se však ke své samičce chová velice mírně a přítulně. Jednorožce lze nalézt také ve středověkých bestiářích. Tato pověst pak našla odezvu v milostné poezii truvérů a ve výtvarném umění, zejména od 15. století, kde je jednorožec symbolem panenství a čisté lásky.^[3]

Dlouho do novověku působila i jiná pověst, podle níž jednorožcův „roh“ (ve skutečnosti zub narvala) čistí vodu a zneškodňuje jedy, takže se z něho dělaly poháry a býval až do 19. století symbolem a ozdobou lékáren.^[3] Řada lékáren se jmenovala a jmenuje „U jednorožce“.